Po úspěšné loňské rekreaci, spojené s hraním v Chorvatsku, jsme se rozhodli tuto akci zopakovat i letos a spolu s našimi příznivci odcestovat opět k Jadranu, tentokrát do Černé Hory. K zajištění cesty a pobytu jsme zvolili cestovní kancelář Kovotour a po návratu do ČR jsme konstatovali, že správně. Koho odradila vidina úmorné cesty autobusem (2x 1 700 km, 2x 25 hodin), zvolil o něco dražší letadlo. Rozdíl délky cesty oproti loňsku byl znát – severní Jadran poblíž Rieky, versus jižní okraj tohoto moře, 7 km od Albánie. Vzhledem k tomu, že jsme cestovali s hudební aparaturou, byla předem verze dopravy letadlem pro nás vyloučena. S přihlédnutím k pravidelným 3-hodinovým zastávkám, službám v autobusu (WC, klimatizace, promítání filmů, podávání občerstení) a v neposlední řadě k veselé partě nám blízkých spolucestujících, se cesty tam i zpět ještě daly snést. A taky po dodatečném dohnání spánkového deficitu v normální posteli.
Cíl naší cesty a místo rekreace bylo město Ulcinj, jak již bylo zmíněno, ležící 7 km od albánských hranic. Obyvatelstvo z více jak 60% tvoří Albánci, vyznávající muslimské náboženství, v menšině jsou pravoslavní Černohorci. I celá Černá Hora, jako země, by se v porovnání se sousedními zeměmi blížila spíše k Albánii, než k Chorvatsku, které je celkově na vyšší úrovni. Ubytování a strava nám byly zajištěny v hotelu Olympic, v pětipatrovém to paneláku, pocházejícím z minulé komunistické éry. A tuto éru připomínal jak svým exteriérem, tak interiérovým vybavením. Bylo však udržované v rámci možností, tedy funkční. Vybavení pokojů taktéž standardní, včetně klimatizace. Strava byla zajištěna pro všechny účastníky 3x denně ve formě samoobslužného bufetu, s výběrem 2-3 teplých jídel, chutně upravených. Taktéž personál hotelu k nám byl vstřícný a tato vlastnost by se dala přiřadit k Černohorcům všeobecně.
Hrací večery v hotelu jsme si rozvrhli obden, tedy na sobotu, pondělí, středu a pátek. Poděkování patří našim kamarádům příznivcům, kteří hned od začátku první hudební produkce navodili tu správnou atmosféru a přidali se tak posléze i další rekreanti, hoteloví hosté. Spokojeni byli i personál s vedením hotelu, které nám učinilo samostatnou nabídku kontraktu na příští rok. Spokojeny byly i pracovnice cestovky, které nám udělily diplom (viz obrázek). :-) Dostali jsme i další nabídku od českých rodáků (kteří byli přítomni našim produkcím v hotelu), žijících v Austrálii, na turné po Austrálii a Novém Zélandu. Ovšem ta je pro nás, při předběžně nastavených podmínkách, nereálná….
Nejvíc jsme si samozřemě užili moře a jeho velké pláže, ležící pár desítek metrů od našeho hotelu, s údajně léčivým „černým“ pískem. Počasí se totiž nad námi slitovalo a ačkoliv obě soboty – příjezdová i odjezdová – byly ve znamení bouřek a lijáků, ostatní dny jsme si užívali slunce na obloze, která byla takřka bez mráčků. Pobyt jsme měli také zpestřen celodenním výletem ke Skadarskému jezeru a plavbou lodí po něm. Užívali jsme si tamní krásné přírody a načerpali potřebnou energii.
Fotogalerie z pobytu je zde >>>