Po destinacích Malij Ljošin v Chorvatsku a Ulcinj v Černé Hoře jsme i letos do třetice vyrazili k Jadranu. Doma jsme samozřejmě hudební aparaturu, ani naše hlasivky nezapomněli. Takže si povyražení ke své rekreaci znovu užili nejen naši příznivci, ale i ostatní účastníci rekreačního pobytu pod hlavičkou cestovky Kovotour, včetně dalších rekreantů v místě. Tímto místem našeho pobytu byl hotel Riviera v Crikvenici nedaleko Rieky, tedy v severní, nám nejbližší části jadranského pobřeží Chorvatska.
Cesta tam byla příjemná a uběhla kupodivu docela rychle (pocitově). I ubytovat se nám podařilo bezproblémově a bez zdlouhavého čekání. Bydleli jsme v bungalovu nad hlavní budovou hotelu, která nám sloužila ke stravování s plnou penzí. S pokoji v bungalovu to bylo trochu horší. Byly sice čisté a celkem prostorné (a každý pokoj měl svoji koupelnu s WC a lodžii), ovšem citelně na nich chyběla klimatizace a chladničky. Ještě, že jsme byli tak trochu vytrénovaní předchozími tropickými vedry u nás v Čechách. Co Chorvaté na nás ušetřili absencí jmenovaných vybavení, to se jim vrátilo spotřebou vody, neboť umyvadla byla neustále plná nápojů a aby se daly pít, s permanentně tekoucí vodou. Ke stravování nebylo celkem námitek, jídla dostatečný výběr (maso chutné, dobře upravené).
Pobyt jsme měli zpestřený výletem lodí na ostrov Krk, kde nás čekaly prohlídky dvou starobylých městeček, včetně ochutnávky místních vín a fíkové rakije. Při zpáteční plavbě jsme zakotvili nedaleko břehu a užili si ještě plavání a skoků do vody.
Co se týká dalšího zpestření pobytu, měli jsme pro rekreanty připravené hudební produkce na venkovní terase hotelu. Ta úvodní vznikala tak trochu v „porodních bolestech“, protože místní Chorvaté – vedení a personál hotelu – si nedokázali dopředu představit a spočítat, jak je pro ně výhodné a lukrativní naše hraní zcela zdarma bez nároku na honoráře. S jejich výdělkem z útraty hostů, kterých bylo při našich produkcích vždy plno. Místo toho si stále hledali nějaké výmluvy, aby se hraní nemuselo uskutečnit. Takže naše premiérové vystoupení bylo místo první den až ten třetí. Celkem mimo naše chápání. Samozřejmě potom, jak jsme předpokládali, toho litovali, zejména ušlého zisku.
Odehráli jsme tedy celkem tři hudební produkce (místo plánovaných čtyř), které se nadmíru vyvedly. K tomu přispělo i vydařené slunné počasí a příjemné večery, v přítomnosti deště by to samozřejmě nebylo ono. Volných večerů mimo produkce jsme využívali k procházkám po pobřeží a do centra městečka Crikvenice. Do pozdních nočních hodin se nám nabízely otevřené krámky, stánky a různé atrakce, i kulturní akce (převážně místní hudebníci, ale také např. polykač ohně, atd…).
K místním aktrakcím patřila i návštěva mořského akvária, kde bylo k vidění spoustu živočichů, které se zde pod hladinou vyskytují. Při pohledu na jedovatého perutýna (viz foto) se mi vybavil zážitek z Egypta v roce 1997, kde jsem byl na tříměsíčním angažmá s kapelou. Tato nebezpečná ryba se volně pohybovala pod vodou těsně vedle mne a takřka se mne dotýkala. Když mi pak domorodci vysvětlili, co mi hrozilo, byl jsem z toho docela špatný.
Celkově se dá říct, že byl náš rekreačně-umělecký pobyt u moře, až na zmíněné počáteční extempore se stanovením úvodní produkce, vydařený. Výjimkou byl pak až hororový poslední den odjezdu s návratem domů. Neúměrně dlouhé bylo čekání na autobus, tedy od nutnosti vyklidit pokoj v 10 hod. dopoledne, do odjezdu v 17:00. Do toho se totiž přihnala bouřka s prudkým deštěm, takže bylo po možnosti koupání, nebo vycházek a zbývalo sezení v úkrytu. Což umořilo např. i jinak neposedného Kubíka (na snímku). A aby toho nebylo málo, zažili jsme při zpáteční cestě tříhodinové (!) stání a popojíždění ve frontě, táhnoucí se po délce několika desítek kilometrů před chorvatsko-slovinskou hranicí. Nakonec jsme tedy byli rádi, když jsme šťastně dorazili domů do Prahy.
Jan Addax Hečko.
Fotodokumentace z pobytu je zde: >
Videa na naší FB stránce zde: >